Sázíme stromy

Pomáháme planetě dýchat

Les nejsou jen stromy a keře, ale především důležitý a složitý ekosystém, díky kterému můžeme dýchat. Jeden velký vzrostlý listnatý strom, např. dub, vyprodukuje za den tolik kyslíku, kolik spotřebuje denně k dýchání 50 lidí [1]. Člověk za den průměrně spotřebuje okolo 350 litrů kyslíku a hektar běžného lesa přitom vytvoří kyslík pro desítky lidí. A za rok takový jeden hektar lesa vyprodukuje v průměru 10 tun kyslíku (700 000 litrů). Když k tomu přidáme, že kyslík nepotřebují jen lidé a zvířata, ale také automobily, je jasné, že stromy mají životodárnou sílu pro nás všechny. Sázejme stromy a starejme se o lesy, bohatě se nám odvděčí.

Co všechno lesy dokáží?

Každý správný muž by měl v životě zasadit alespoň jeden strom

Záleží nám na prostředí, ve kterém podnikáme a snažíme se dlouhodobě přispívat k jeho zlepšování. Byli jsme jednou z prvních společností na českém trhu, která nechala testovat všechny produkty podle evropských a světových ekologických norem.

Protože dřevo je naším zlatem a také základní nábytkářskou surovinou, rádi bychom mu oplatili jeho dlouholetou službu. Rozhodli jsme se pomoci s výsadbou nových stromků v jižních Čechách na několika místech zasažených kůrovcem.

Sázeli jsme převážně jehličnaté stromy v místech lokálního poškození původního lesa kůrovcem. Věříme, že nám bude počasí přát a budou bohaté srážky, které umožní nově zasazeným stromům rychlý růst. 

Jak je na tom Česko?

Lesnatost v Česku je přibližně 34% a výměra lesů se od druhé poloviny 20. století soustavně zvyšuje. Přes 50% lesů vlastní stát a zbytek je rozdělen mezi obecní a městské lesy a soukromé vlastníky. Co se týká druhového složení lesů, převažují na porostních plochách (lesní porost) stále jehličnaté dřeviny, z toho smrk zaujímá 50,6 %, borovice 16,5 %, modřín 3,9 %, jedle 1,1 % a ostatní jehličnany 0,3 %. Z listnatých dřevin jsou to převážně buk 8,2 % a dub 7,1 %, bříza 2,8 a ostatní listnáče tvoří 8,4 %. [2]

Ničivé dopady kůrovcové kalamity

Vlivem narůstající průměrné teploty se zvyšuje reálný výpar a dostupné vláhy v lesních ekosystémech ubývá. Důsledkem je zesílené působení sucha a tím zvyšování stresových faktorů pro lesní dřeviny. Souběžný efekt těchto vlivů způsobuje snižování vitality lesních porostů a zvláště náchylnou dřevinou je pak smrk ztepilý. Mělký kořenový systém smrku pronikající jen několik decimetrů do půdy není schopen v plné míře využívat stále klesající hladinu dostupné vody a tím se snižuje jeho obranyschopnost proti škodlivým organismům, především pak proti podkornímu hmyzu, tedy hlavně kůrovcům. Negativní dopad srážkově podprůměrných let 2015, 2016 a 2018 způsobil ve spojení s nedostatečně prováděnou ochranou lesa rozsáhlé chřadnutí a odumírání smrkových porostů, které se lavinovitě šíří do našich končin od východu. Primárně suchem oslabené dřeviny nejsou schopny vytvářet obranné látky a sekundárně tak podléhají podkornímu hmyzu, který se neregulovaně množí, neboť lesníci nemají z řady příčin dostatek operativních kapacit a nedokáží kůrovcové kalamitě odpovídajícím způsobem čelit. Navíc dlouhotrvající extrémní teploty urychlují vývoj běžných druhů kůrovců a umožňují nárůst počtu generací či šíření u nás doposud nepříliš rozšířených druhů, např. lýkožrouta severského. [3]

Zdroje:

[1] * zdroj: https://infoolese.cz/co-je-to-les.htm

[2] * zdroj: https://www.mezistromy.cz/lesnik-a-jeho-cinnost/lesy-v-cr/odborny

[3] * zdroj: https://lesycr.cz/kurovcova-kalamita/